Churwalden
Churwalden ( zastarale Curvalda) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Plessur. Nachází se asi 8 kilometrů jižně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 230 metrů. Má necelé 2 000 obyvatel a jde o letní i zimní turistické středisko.
K 1. lednu 2010 se Churwalden spojil se sousedními, doposud samostatnými obcemi Malix a Parpan do nové obce Churwalden.
Centrum Churwaldenu Churwalden leží 8 kilometrů jižně od hlavního města kantonu Chur v průsmyku do Lenzerheide. Území obce zahrnuje dva malebně kontrastní úseky údolí vedoucí od jihu k severu, jímž protéká říčka Rabiosa, levý přítok Plessuru. Řeka, jejíž název znamená „dravá“, pramení v několika pramenných oblastech v široké kotlině v nadmořské výšce kolem 1200 metrů mezi vrcholy Stätzerhorn na západě a Rothorn na východě. Na levé straně údolí dosahuje území obce hřebene u Stätzerhornu (2 574 m, nejvyšší bod obce) a Fulhornu (2 529 m), na pravém svahu, který se zvedá v několika stupních, se rozkládá až k Täliflue (2 301 m), která stojí před Gürgaletschem, nejsevernějším výběžkem řetězce Rothorn. Níže po proudu vytvořila Rabiusa erozí měkkých břidlicových vrstev úzkou, převážně bezcestnou soutěsku. Zde tok řeky odděluje jednotlivé obce; pouze pravá strana údolí patří Churwaldenu. Rabiosa se vlévá do Plessuru u Araschgenu, na hranici s Churem, což je s 630 m n. m. nejnižší bod v obci a který tvoří severní hranici Churwaldenu.
Obec Churwalden v oblasti údolní kotliny, původně rozptýlené osídlení, se v důsledku stavební činnosti ve 20. století vyvinula v přibližně 2 kilometry dlouhou údolní obec. K obci patří okolní osady Stettli, Brugg, Pradaschier, Lax a Egga, řada samostatných usedlostí a salaší na terasách na pravé straně údolí, lázně Passugg a domy v Meiersbodenu.
Sousedními obcemi jsou Chur, Tschiertschen-Praden, Vaz/Obervaz, Domleschg a Domat/Ems.
K 1. lednu 2010 se Churwalden spojil se sousedními, doposud samostatnými obcemi Malix a Parpan do nové obce Churwalden.
Centrum Churwaldenu Churwalden leží 8 kilometrů jižně od hlavního města kantonu Chur v průsmyku do Lenzerheide. Území obce zahrnuje dva malebně kontrastní úseky údolí vedoucí od jihu k severu, jímž protéká říčka Rabiosa, levý přítok Plessuru. Řeka, jejíž název znamená „dravá“, pramení v několika pramenných oblastech v široké kotlině v nadmořské výšce kolem 1200 metrů mezi vrcholy Stätzerhorn na západě a Rothorn na východě. Na levé straně údolí dosahuje území obce hřebene u Stätzerhornu (2 574 m, nejvyšší bod obce) a Fulhornu (2 529 m), na pravém svahu, který se zvedá v několika stupních, se rozkládá až k Täliflue (2 301 m), která stojí před Gürgaletschem, nejsevernějším výběžkem řetězce Rothorn. Níže po proudu vytvořila Rabiusa erozí měkkých břidlicových vrstev úzkou, převážně bezcestnou soutěsku. Zde tok řeky odděluje jednotlivé obce; pouze pravá strana údolí patří Churwaldenu. Rabiosa se vlévá do Plessuru u Araschgenu, na hranici s Churem, což je s 630 m n. m. nejnižší bod v obci a který tvoří severní hranici Churwaldenu.
Obec Churwalden v oblasti údolní kotliny, původně rozptýlené osídlení, se v důsledku stavební činnosti ve 20. století vyvinula v přibližně 2 kilometry dlouhou údolní obec. K obci patří okolní osady Stettli, Brugg, Pradaschier, Lax a Egga, řada samostatných usedlostí a salaší na terasách na pravé straně údolí, lázně Passugg a domy v Meiersbodenu.
Sousedními obcemi jsou Chur, Tschiertschen-Praden, Vaz/Obervaz, Domleschg a Domat/Ems.
Mapa - Churwalden
Mapa
Státní území - Švýcarsko
![]() |
![]() |
Švýcarská vlajka |
V názvu státu sice přetrvávají historické výrazy konfederace či spříseženství, ale z hlediska fungování politického systému jde o federaci skládající se ze 26 kantonů, z nichž šest byly původně polokantony. Švýcarsko má obyvatel, z toho je přibližně 25 % cizinců. Vláda a parlament sídlí ve městě Bern, hlavní město Švýcarské konfederace však není oficiálně určeno. Nejvýznamnějšími městskými centry jsou Curych, Ženeva a Basilej.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
CHF | Švýcarský frank (Swiss franc) | Fr | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
FR | Francouzština (French language) |
IT | Italština (Italian language) |
DE | Němčina (German language) |
RM | Rétorománština (Romansh language) |